SJM, neboli společné jmění manželů – ekonomická stránka manželství, na jehož počátku je často velká láska, by se neměla podceňovat. Pokud si manželé nejsou schopni před svatbou vyjasnit budoucí uspořádání financí, po pár letech jim může tato neopatrnost způsobit velké komplikace.

A lidé se mění. Může se stát, že nezvládnou některou ze svých životních etap a svým jednáním (například nezdařené podnikání, alkohol, toxikomanie a jiné) poškodí i druhého manžela. Proto je v zájmu obou stran, aby se, přes všechno lásky mámení, dohodli na tom, že jejich první společná cesta povede k notáři, kde upraví své majetkové vztahy, a až ta druhá k oltáři.

Společné jmění manželů

Vzniká uzavřením manželství a má několik režimů: zákonný, smluvní a z rozhodnutí soudu. V zákonném režimu patří do společného jmění manželů majetek, který získá jeden nebo oba manželé po dobu trvání manželství, kromě následujících výjimek: věci, které slouží k osobní potřebě jednoho z manželů, věc, kterou jeden z manželů nabyl darem nebo děděním, finanční prostředky či věci, které jeden z manželů nabyl jako náhradu nemajetkové újmy (například bolestné, náhrada za nemoc z povolání apod.). Výjimkou je například také to, co jeden z manželů nabude jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví (například prodej pozemku zakoupeného před uzavřením manželství), a to, co jeden z manželů nabyl náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního vlastnictví (například pojistné plnění za zděděný dům zaplavený vodou).

Avšak – součástí společného jmění manželů se stává zisk, který plyne z majetku náležejícího do vlastnictví pouze jednoho z manželů. Například manželka zdědila byt, který pronajímá. Byt je tedy v jejím výlučném vlastnictví a nepatří do SJM. Příjem z pronájmu však do SJM patří.

Pozor na dluhy

Součástí společného jmění manželů jsou i dluhy vzniklé za trvání manželství, kromě dluhů, které se týkají majetku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, a dluhy, které převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého manžela a nepatří k obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Je to například v případě, že si jeden z manželů půjčí několik milionů na své koníčky, aniž by rodina tyto peníze nezbytně potřebovala. Dluhové pasti můžeme eliminovat zúžením SJM, o němž píšeme dále.

Smluvní režim

Je založen smlouvou, která může být uzavřena před i během trvání manželství. Smlouva musí být sepsána formou tzv. veřejné listiny. To znamená, že nestačí si ji doma napsat a podepsat, ale musí být sepsána u notáře a patřičně zaregistrována. Smluvní režim může celé jmění rozdělit tak, že manželé budou mít každý svůj majetek i po dobu trvání manželství, nebo může určit, komu bude co patřit při zániku manželství. Smlouva určuje, jak manželé společně užívají a udržují majetek, a který manžel bude spravovat společné jmění nebo jeho součást a jakým způsobem.

Běžné záležitosti (nákupy, opravy) může vykonávat každý sám. Nejde-li o běžné záležitosti, ale například o využití majetku k podnikání, o financování velké rekonstrukce obydlí, v němž manželé bydlí, koupi nového domu na hypotéku, je potřeba souhlasu obou manželů.

Do tohoto režimu může zasáhnout i soud, a to například tehdy, když jeden z manželů soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika, nebo jej lze považovat za tzv. marnotratného.

Rozšíření SJM

Společné jmění manželů lze smluvně rozšířit i na majetek, který se podle zákona považuje za výlučné vlastnictví jednoho z nich.

Příklad: Alena jako jediná dcera dostala darem od svých rodičů polovinu činžovního domu. Druhou mají v majetku rodiče. Poté se vdala za muže, který byl nemajetný. Alena se však rozhodla, že s manželem bude sdílet všechno, co je její teď (polovinu činžovního domu) a v budoucnu ještě bude (dědictví po rodičích). U notáře oba dva podepsali smlouvu o rozšíření SJM. Tím, že bylo SJM rozšířeno o Alenin majetek nabytý před trváním manželství, tak je polovina činžovního domu ve vlastnictví obou manželů a v případě rozvodu se bude vypořádávat – tedy dělit mezi oba dva.

Zúžení SJM

Při tomto kroku se manželé mohou dohodnout, že ze SJM bude vyloučen majetek a závazky vzniklé v době trvání manželství, a to buď veškerý, či jenom některý. Výhodou je bezpečnost před neuváženým zadlužováním se jednoho z manželů. Majetek, o nějž bylo SJM zúženo a je ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, nemůže být použit například na úhradu dluhu druhého manžela (ani v případě exekuce).  Ze zákona není možné vyloučit ze společného jmění manželů obvyklé vybavení rodinné domácnosti.

Bydlení manželů

Manželé mají své obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost. Právní termín obydlí znamená místo, kde osoby skutečně bydlí. Manželé se musí dohodnout na adrese rodinné domácnosti, nebo se dohodnou na odděleném bydlení. I tehdy však platí zásada, že pokud má jeden z manželů výhradní právo bydlení v domě nebo v bytě, vznikne uzavřením manželství právo tam bydlet i druhému manželovi. Totéž platí i v případě nájemního bytu.

Pokud manželství skončí smrtí jednoho z manželů, nájemcem bytu zůstává pozůstalý manžel. Totéž platí, když jeden z manželů opustí rodinnou domácnost s úmyslem nevrátit se.

To může být i v případě rozvodu manželství, ale zde je nutno mít se na pozoru. Pokud se manželé nedohodnou a mají společné právo na bydlení, zrušení lze dosáhnout prostřednictvím soudu. Ten rozhodne, který z manželů má obydlí opustit, a případně o náhradním bydlení pro druhého manžela.

Pokud jsou schopni se manželé při rozvodu dohodnout na rozdělení SJM, musí tak učinit písemně, a to nejlépe do tří let. Pokud tak neučiní, má se za to, že každému patří to, co v té době užívá, a zbylý majetek se dělí na poloviny. Takže není radno jednoho dne odejít z domu, nechat se rozvést a léta neřešit majetkové vypořádání.

Pozor na investice do cizího

Je zcela běžné, že manžel například zdědí dům, ale aby v něm manželé mohli bydlet, je třeba jej rekonstruovat – a peníze pocházejí ze SJM. Či dokonce manželka například prodá svůj byt a peníze vloží do této rekonstrukce. Zde je třeba dát pozor, protože v případě rozvodu je třeba prokázat výši investic, která byla do domu vložena, jinak rekonstruovaný dům zůstane v majetku manžela a manželce nenáleží žádný podíl ani náhrada za vloženou investici.
Na druhou stranu nelze část domu manželce darovat – k tomu slouží právě rozšíření SJM, které je třeba sepsat u notáře a požádat o zápis do katastru nemovitostí.

Dar dospělým dětem

Někdy rodiče chtějí dítěti, které žije v manželství, koupit nemovitost, například byt, a chtějí, aby patřila výlučně jemu a v případě rozvodu manželství mu také zůstala. Někteří realitní agenti trvají na podpisu kupní smlouvy oběma manželi, ale neoprávněně. Nejjednodušší je převést peníze účet svého potomka, a pokud za ně zakoupí byt, bude v jeho výlučném vlastnictví. Pro jistotu lze doporučit sepsání darovací smlouvy s ověřenými podpisy. Vzhledem k tomu, že darování mezi rodiči a dětmi nepodléhá darovací dani, je to nejjednodušší a právně jasný postup. Právě tak je možné postupovat i v případě darování domu, pozemku či jiné nemovitosti, pokud chceme, aby zůstala ve výlučném vlastnictví dítěte a nebyla součástí společného jmění manželů.